Minulost


Novica (novika) vznikla na podzim roku 1987. Založila ji mladá dáma - začínající šermířka Míša Drašnarová a její "čerstvý" manžel, skvělý výtvarník Aleš Drašnar.

Míša Drašnarová Aleš Drašnar

Novomanželé - Míša a Aleš Drašnarovi - zakladatelé Novicy

Přestože neměla takřka žádné šermířské zkušenosti, svým tvrdým a razantním stylem šermu předurčila směr, kterým se skupina bude ubírat. Tehdy se psal rok 1987 a akční styl boje, který předvádíme dodnes, byl v našich šermířských vodách novinkou. Bez zkušeností se první členové skupiny vrhají do soubojů, které nejsou nijak technicky propracované - jediné měřítko kvality je "ČÍM VĚTŠÍ RÁNA, TÍM LÉPE". O tom, že jsou nějaké kryty, seky, postoje apod. nikdo z členů neměl ani potuchy.



Na podzim roku 1988 se konají první "Rytířské hry" v Novém Městě nad Metují.
V té době už všichni vědí, že Míša je velmi těžce nemocná. Jednou z mnoha podmínek aby byla Míša s námi co nejdéle, bylo, že nesměla prochladnout. Míša nedbá všech varování a jednoho sychravého podzimního odpoledne nastupuje na "vrchol sezóny". Přece svoji skupinu nenechá ve štychu, anebo si chce ještě splnit svůj sen... to se již nedozvíme... Co je však jisté? Přicházejí komplikace a Míša začátkem ledna umírá, zanechávajíce po sobě manžela, malého synka a bezradnou Novicu. Abychom pochopili vnitřní filozofii Novičáků, je třeba znát tuto část historie a všem novým členům je tvrdě vštěpována, protože na Míšu si pamatuje již jen jeden člen skupiny.

Zakladatelé Novicy - po vystoupení ve Stárkově (L.P. 1989)



Její odkaz se odráží v šermu - razantnost, ve scénářích - ponurý příběh nekončící dobře, nebát se padnout na štít a umřít vestoje.


Před velmi důležitými vystoupeními, když zvukařka pouští muziku si za zástěnou vzpomeneme na Míšu, naše předky..., a když zvedáme meče, všichni doufáme, že se za nás v tom nebíčku - peklíčku nestydí. A to, co vzápětí vyběhne na scénu, je Novica.
A pak, že jsme blázni.


Prapůvodně se asi Novica chtěla věnovat období gotiky, ale nedostatečné vybavení ji posunulo do rané keckařsko-teplákové gotiky. Jenže jak jsme poznávali další skupiny, tak se nám ten jejich "odborný" šerm zdál sice technicky propracovanější, ale málo kontaktní, až "sladký". Snaha po přesném a historicky čistém stylu by pro nás znamenala pohybová omezení díky plátové zbroji, nebo drahému kostýmu a zamezovala by dravému stylu boje, který se nám moc líbil a na který jsme byli doposud zvyklí.


Tím nechci tvrdit, že scénický, divadelní, šerm je na nic a "hvězdy" šermují jen tvrdě. To v žádném případě! Rád se podívám na vše, co se dělá s láskou a chutí, ať je to vaření a nebo jakýkoli jiný druh umění. Je jedno, jaké období si skupina zvolí, jakou školu šermu si vybere, jestli bude více hrát, či vystoupení bude plné šermu.

Důležité je, aby vás to bavilo a divák odcházel z vašeho vystoupení spokojen!



Zkrátka, my se chtěli realizovat ve stylu, kterému jsme věrní dodnes. Ještě nutno podotknout, že jakkoli se zdá náš šerm nebezpečný, při určitém stupni výcviku je naprosto bezpečný. Již tři roky nebylo z vystoupení jediné zranění "na šití" a nejčastěji se vyskytují jen drobné oděrky a obraženiny.


Před smrtí Míši přicházejí do skupiny manželé Václavíkovi a po krátké agónii z její smrti, je po pár měsících zvolen Vladimír Budha Václavík šéfem skupiny Novica. Tím skupina získává autoritativního vedoucího a skvělou scenáristku - jeho ženu Světlu. Tato osudová změna navždy změní tvář skupiny - výborné scénáře, které by se spíše hodily do filmovému klubu na ČT 2, velmi tvrdé tréninky, kurzy šermu u pana Plcha, prohibice 24 h. před vystoupením, nové kostýmy, šité boty, mnoho nových zbraní, vlastní kovář, doprava - bus atd.

Všechny tyto změny se velmi pozitivně odrazily v dalších sezónách.



Takže třetím rokem (1989) se Novica zaměřuje na to, v čem začíná vynikat
- akční styl boje.

Na první přehlídce SHŠ v Hradci Králové (letní kino), kde jsme se "předvedli" šermířské veřejnosti, bylo cítit uznání (SHŠ Bakchus - v té době špičková skupina), ale i zášť z řad dalších kolegů, což nás utvrdilo v tom, že jsme nastoupili na tu správnou, vlastní cestu. Záhy jsme si všimli, že opravdu kvalitní skupiny, jedinci s námi bez problémů komunikují, jsou schopny nám poradit, podat pomocnou ruku. A ti ostatní uměli jen "kydat" špínu! Tento postoj šermířské veřejnosti k Novice trvá dodnes. Jsou dvě hlavní kategorie: Buď nás hluboce nenávidí, zatracují, odsuzují...... anebo v menší míře, stejně vášnivě obdivují......a nakonec je malá skupina lidí, kteří nás berou jako normální součást šermířstva - těch je ale opravdu málo a jim patří můj dík.

Budiž nám útěchou, že "kydači" zpravidla šermovat neumí a tak je to jejich jediná cesta k seberealizaci - jsou to vlastně chudáci a zaslouží si naši pozornost a lásku!



Pod tlakem šermířské "odborné" veřejnosti, která nemůže "překousnout" rodící se úspěchy našich chlapců v látkách a kůžích a neustále nám vyčítá nehistoričnost, i když doba, které se věnujeme (8. - 10. století) je málo známá a máme zde poměrně veliký "prostor'', raději se Novica přejmenovává na Českou Družinu Šermířskou.



V roce 1990 dáváme o sobě vědět na druhém srazu SHŠ v Holešově , kde sklidíme veliký úspěch s vystoupením "Kdo z nás" - viz naše video. Novica stoupá po pomyslných schodech úspěchu vzhůru. Dodnes si živě pamatuji posměšky a narážky některých "kolegů" šermířů na naše kostýmy, zbraně... v průvodu v Holešově před samotnými vystoupeními skupin. To nás ještě více "nažhavilo". A jak to skončilo? Bylo velmi špatné počasí - déšť a zima, předposlední vystupovala Novica a poslední byli právě ti šermíři - "kydači", kteří do nás nejvíce ryli!


Když skončilo vystoupení a mokří, zpocení, roztrhaní, špinaví od bláta - stáli jsme při děkovačce v řadě a zažili první veliké ovace publika, ale především však z řad přihlížejících kolegů šermířů. Po našem vystoupení se všichni někam rozprchli (byla jim zima) a dotyční rýpalové osiřeli na scéně takřka sami.


Členové Novicy jim však vytvořili důstojnou atmosféru a po potlesku odešli do sprch. Kdo ví, jaké měli pocity - "rýpalové"....... Toto naše vystoupení je pravděpodobně poslední hřebík do rakve pořádající místní skupiny a ta se posléze štěpí a vzniká Civitas.

Historické zaměření skupiny na 9. - 10. století. Tato skupina s námi spolupracuje - učí se od nás. Přestože někteří Civitasáci tvrdí, že nikoli. Já si myslím, že jsme po mnoho let byli pro tuto skupinu více než inspirací.....Ale nám to nevadilo a s mnohými členy této, již zaniklé skupiny, se dodnes občas stýkám.



Rok 1991 a "slavný" scénář "Boigin". Tento scénář nasadí "laťku" hodně vysoko. Na tento "projekt" se Novičáci vybavují dřevěnou palisádou, vlastním autobusem, dalšími kulisami, které se využívají k mnoha bojovým akcím, včetně pyrotechniky. Tímto vystoupením 16 kluků výrazně překračuje rámec běžných vystoupení ostatních SHŠ.
Díky tomuto úspěšnému scénáři je s Novicou natočen amatérský "film " - nebo spíše vystoupení v přírodě, kde dcera Bábí, Jindra Albrechtová, se svým mužem a naší zlatou Bábí, "dělají" kameru, režii atd.
Já osobně moc tomuto filmu nefandím, ale někomu se líbí - věc názoru a vkusu...... Novica vyjíždí do zahraničí a slaví úspěchy, nejvíce se líbíme v Polsku a Německu, kde jsme (asi 24 h.) po vystoupení dost populární. Díky sobotnímu vystoupení v Polských Polkovicích náš hotel v neděli ráno obléhá několik desítek fanoušků a fanynek......Několik aut fanoušků nás za stálého troubení a mávání doprovází až za město.Všichni Novičáci se na oko tváří jakoby nic, ale hřeje nás krásný pocit dobře vykonané práce. Děkuji osudu, že jsme si na pár hodin mohli zažít popularitu - musí to být unavující a hvězdám není co závidět.


Přichází nabídka od cirkusu "Frenk" na angažmá v jejich programu, my přijímáme a na čtrnáct dní se účastníme pochybné šou spolu se zápasnicemi v blátě.
Ekonomické problémy cirkusu však nevyřešíme a po 13-ti nocích ve skříňové V3S, ( kde byl před námi medvědinec) se zablešení a špinaví vracíme z Polska zpět domů. Sláva je tak pomíjivá...
U Novicy se velmi dbá na schopnost šermířské improvizace, takže to umožní každý rok připravit nový velký komponovaný program - scénář s novými souboji. Jsem přesvědčen, že dobrý scénář "zraje" déle, než jeden rok, ale na druhou stranu začne naše šermíře nudit. Takže doposud se to řešilo novým scénářem.
Doufám, že nově připravovaný scénář bude tak náročný, že nám umožní na něm pracovat více let.


Úplný výčet scénářů:
1988 Předání pokladu (Míša)
1988 Rytířské hry (podzim) (Míša - Světla)
     
1989 Dědicové (Světla)
1989 Ecce homo (podzim) (Světla)
     
1990 Kdo z nás (Světla)
1991 Boigin (Světla)
1992 Ecce homo 2 (Světla)
1993 Jed (Světla)
1994 Aby (Světla)
1995 Demo (Myšák - Světla)
1996 Orcus (Kořínek)
1997 My a vy (Kořínek - Světla)
     
1998 Bezejmenný (Nikl)
1999 Amaror (Myšák)
2000 Sposio (Myšák)
2001 Soukolí mocných (Myšák)
     
2002 Soumrak Bójů (Myšák)
2003 - 2007 Tady jsme skončili
2008 - 2009 Militia christi
20010 - 2011 Hann-Cesta k moci



Roky 1991 - 1997
Po celá ta léta si drží Novica svůj standart, avšak výrazně se již nezlepšuje. Přesto všechno si zachovává svoji vyjímečnost, dravost, bojovnost.



Poliš, představitel Boigina "umírá"......


V této době stojí za zmínku příchod pana managera (pasáka) a Novica zkouší poloprofi dráhu. Záhy zjišťujeme, že to obnáší i negativa. Například při vystoupení v Německém Düsseldorfu na dětském dnu (pořádaném Městskou radnicí), nás během vystoupení nutili pořadatelé "zmírnit" šerm, neboť německé výrostky, prý kazíme a vedeme k brutalitě, hle, zřejmě se v nich probudila "holubičí povaha Slovanská"....My však vystoupení dokončili tak, jako obvykle. Ani odpojení od el. proudu nám v tom nemohlo zabránit! Faktem zůstává, že jsme již do NSR nejeli.....Zdá se, že "výchovu" německé mládeže zde berou opravdu vážně. Jen mě trochu zaráží, kde se tam bere tolik mladých , plešatých lidí v bombrech a Martenskách.


Tržní prostředí nás stále více nutí dělat věci, které nechceme....Trapné komedie - scénáře typu "Hospoda" , "Boj o truhlu s pokladem", okořeněné kopáním do zadků, jsme záhy přenechali "profesionálním skupinám" a šli jsme si vlastní, "amatérskou" cestou - cestou nezávislosti, svobody.........


Když slyším: "Profesionální SHŠ..........Mnoho vystoupení v zahraničí......."apod. vím, že to nemusí být záruka kvality a bohužel také většinou není. Pokud vystupujeme na stejné scéně, tak si dáme patřičně záležet............


S otevřením soukromého sektoru tahouni skupiny začínají podnikat, stavět své domky apod., ke konci jejich 10-ti leté šermířské "kariéry" je "cítit" v zákulisí únava - přišel čas, Novica končí....
Nutno podotknout, že si pánové z Novicy po celou dobu drželi kvalitu vystoupení na špičkové úrovni a zavčas (relativně na vrcholu) se Novica rozhodla skončit.
Oslava 10. výročí vzniku skupiny, byla zároveň smuteční mší - posledním rozloučením. Všem je to velmi líto, ale nelze jinak.

"Zemřít a padnout na štít - zemřít vestoje......."

Nikdo, z již bývalých Novičáků, nemá tolik času, aby 3 x týdně zvládl trénink, vystoupení atd. Ale přesto si nacházejí čas a každou středu se scházejí v tělocvičně (ZŠ Krčín /od 19.00-20.30 h), hrají basket a poté jdou na pivko a to platí dodnes.


Mladí, neopotřebovaní šermíři, se zprvu ze setrvačnosti scházejí a jen tak pro radost šermují. Po chvíli jim chybí diváci a pár měsíců po ukončení aktivní činnosti staré Novicy, znovu z popela zvedají standartu se sekerou ve znaku. "Staří" Novičáci s velkými obavami hledí na "mlaďáky", kteří se pokoušejí oprášit jméno skupiny. Někteří jim nevěří, myslí si, že jsou nepostradatelní a že bez nich to nepůjde dál..... Panuje zde strach, že jméno skupiny bude hanebně vláčeno "stokou" póvlu šermířského pekla.



Vznik nové Novicy

Mladí to berou jako výzvu. V roce 1998 je na světě první vystoupení, které však není příliš srozumitelné. Souboje mají nedobrou úroveň, chybí technika atd. - jen jedno se nedá novým Novičákům upřít - razance, obrovský náboj, chuť bojovat, nebojácnost. Jsem moc rád, že těch vystoupení neměli mnoho - jen asi 4 vystoupení, převážně v dětských táborech.... Na jedné akci na Moravě, na hradě Buchlov, jsem měl možnost shlédnout šermířské ukázky nové Novicy. Stál jsem v hloučku ostatních šermířů a nelíbilo se mi, jak ty "naše" kluky hanili a srovnávali je se starou Novicou - po roce jejich šermu - to nebylo fér. Dost mě to mrzelo. V tu chvíli jsem se rozhodl, že pokud o mě budou stát, tak se do skupiny vrátím - v roli poradce, trenéra a všem ještě ukážeme, co je to Novica.... Ale hlavně jim předám vše, co vím, abych jim zkrátil čas "hledání" sebe sama na minimum. Přes jisté zdravotní potíže jsem se na podzim 1998 vrátil a pomalu jsem byl vtahován do známého kolotoče - brigády, tréninky, vystoupení, jednání, scénář, kostýmy.........



Píši pro kluky scénář a v roce 1999 se rozjíždí opravdová šermířská sezóna.
Mladí šermíři jsou výborně fyzicky vybaveni, avšak chybí jim dostatek zkušeností. Bohužel se potýkáme s finančními problémy, naše stálé "štace" jsou díky roční pauze "rozebrány" ostatními skupinami, dosluhuje aparatura, doprava, chybí zbraně, kostýmy... Velmi tvrdě přes zimu trénujeme, kluci dobře vědí, že úspěch je vykoupen jedině litry potu, chtějí být dobří. Chtějí všem ukázat, že mají na to být Novičáky a snad i lepšími, než ti "staří" náfukové, kteří jim nevěří!




Rok 2000 je dobrý rok.
Další scénář se jmenuje "Sposio" (Sázka). Tento rok, porovnám-li videozáznamy, mladí předhánějí zakladatele skupiny. Dostavují se první větší úspěchy. Nejvíce si cením vítězství pod hradem Točník cca 400 šermujících, kde každá skupina mohla postavit 3 souboje a přihlásit je do soutěže. Odborná porota, složená ze šéfa kaskadérské skupiny, profi herce, profi šermíře a profi režiséra, vybrala jako nejlepší souboj - Jéňu / Vajíčka (sekyry) ze skupiny Novica. Za námi skončili takové osobnosti jako S.Dupač (Berounští Měšťané) a další kvalitní šermíři, kterých si nesmírně vážím. Toto vítězství nám otevřelo cestu k natáčení histor. zahraničního filmu a to nikoli jako 300 členný šerm. kompars, ale po boku kaskadérů. Přicházejí další nabídky na učinkování v zahraničí.


Nejlákavější je nabídka od skupiny Merlet, na účinkování (sezóna 2002) v zábavním centru ve Francii v "Puy du Fou". Jedná se o obrovský areál s rozlohou 40 ha. Novičáci by zde měli bojovat v gladiátorské aréně. Tato replika kolosea si svojí výpravnou šou nic nezadá s filmem Gladiátor - včetně živých lvů, bojových vozů tažených koňmi...Velmi (finančně) lákavou nabídku jsme nuceni bohužel odmítnout.


Neboť svým odjezdem bychom narušili přípravu nového programu a zbytek skupiny by zůstal v sezóně bez možnosti vystupovat. Přestože si nabídky od Merletů velmi vážíme, těší mě vědomí, že držíme stále při sobě. Dohodli jsme se, že pojedeme všichni nebo nikdo a tak to také dopadlo - nejede nikdo. Zase nebudu "profík".....ach jo....



2001 - scénář s názvem "Soukolí mocných"

Další zimu doháníme, co se dá. Pilujeme herectví, učíme se mluvit a hlavně máme obrovské slabiny v technice šermu a v práci nohou. V zimě třikrát týdně tréninky (10 h.) a na jaře čtyřikrát až pětkrát týdně ( více jak 12 h.) Dřina, disciplína a dřina.......
Přicházejí problémy s nahráváním hudby a máme zpoždění. Naše druhé vystoupení (v sezóně 2001) je na soutěžní přehlídce "Budyňská koruna".
Počasí je pod psa. Příjezd jednoho našeho auta poznamená nehoda, auto je totálně zrušené a jen obrovské štěstí způsobilo, že jsou kluci sice potlučení, ale v pořádku.
Samotné vystoupení v Budyni se nám vůbec nepovedlo, bylo plné chyb a malých nepřesností. Co však zatím nikdy nezklamalo, je již pověstný duch Novicy - náboj - srdce každého člena skupiny. A jak jsme dopadli?
První místo v absolutním pořadí - "Budyňská koruna" 2001, kde jsme ještě navíc získali vedlejší ceny :

za techniku šermu - udělenou šéfem sdružení S.E.B.U. (Spolek Evropských Bojových Umění)
režiséra - za scénář a režii
kaskadéra - za zvládnutí nebezpečných bojových scén a pádů
historika - za ztvárnění fikce raného středověku, kostýmy

Po nepodařeném vystoupení jsme byli trochu zaskočeni takovým množstvím cen, ale zřejmě ostatní také neměli svůj den a tak mezi slepými jednooký král.
Osobně nemám rád soutěž. přehlídky, protože když je hodnotí lidé je to zavádějící - a porotci byli "jen" lidé...



Myšák a Střelák - šerm mečem (přetlak) na "Budyňské koruně" r. 2001


Hodnocení šermu S.E.B.U. (p. Babuka) bylo zcela ujeté - "mimo". Komu co řekne např. meče, štíty využity na 20%, technika holí nevyužita ze 70% apod. Raději bych slyšel konkrétní a věcné připomínky. Co však p. Babuka vůbec nepochopil, je ta skutečnost, že v příběhu, kde žebrák dostane od vojáků zapálenou hůl a je jen pro zábavu pokořován a deptán, nemůže bojovat s holí jako ninja (na 100%), ale musí zahrát člověka, který nikdy nebojoval.


Jistě chápu - p. Babuka všechny naše souboje hodnotil jako na šermířských závodech a zapomněl na dodržení děje, charakteristiky jednotlivých rolí - dodržení děje scénáře. Jinými slovy, šermíři musejí stavět souboje tak, jak je ve scénáři třeba - vzbouřený nevolník nemůže mít v mém scénáři brilantní techniku čepele, ale může vyniknout při boji s cepem atd.


O to více mě mrzí, že takoví "odborníci'' nepoznali, že jsem hned v prvním souboji (po úvodních loučích), totálně "skopal" dvouruční meče a to tak, že jsem dvakrát za sebou "najel" stejnou akci a mé totální "okno" a rozpaky zakončil můj sok tím, že mě raději neplánovaně srazil k zemi.


Teď si koleduji o to, že nám pan Babuka již nikdy nedá svůj hlas (nechte si ho)...........Nicméně si nemůžu pomoci - jako porotce na akcích historického šermu mě zklamal a to i přesto, že nám udělil cenu za techniku šermu a tedy měl bych jen chválit.


Začátkem roku 2002 se z České družiny šermířská Novica, stává
Česká šermířsko - kaskadérská společnost.
Tento název je zvolen proto, že lépe vystihuje zaměření skupiny, styl šermu a aktivity nově vzniklé společnosti. Máme obrovské nedostatky v propagaci, marketingu......atd. V dnešní době nestačí "vyhrávat soutěže'' a "líbit se divákům''. V sezóně 2001 mi bylo trochu smutno z toho, že dřeme jak mezci (máme úspěchy), ale nic z toho. Je potřeba zlepšit dopravu, platit tělocvičnu, nové kostýmy, dřevo, zbraně ....atd. - však to všichni dobře znáte. Když se rozhlédnu kolem sebe, pozoruji u mnoha skupin, že k dobrým ziskům spíš než šermovat, stačí postavit parádní stan, obléci se do drahých šatů a zbrojí, celý víkend se povalovat a penízky se jen sypou....



V sezónách 2000 až 2001 jsem navštívil přehlídky, festivaly, soutěžní přehlídky a vystoupení různých skupin (cca 40) a viděl šermířské ukázky dalších šermířů, z dalších asi 20-ti skupin, převážně SHŠ. To, co jsem spatřil, mě tedy moc nenadchlo. A dovolím si tvrdit, že úroveň "našeho'' historického šermu klesá a to i přesto, že se členská základna více jak zdvojnásobila - od dob mého začátku. Co bych hodnotil kladně je vzrůstající úroveň vybavení - zbraně, kostýmy, tech. zázemí. Přes tyto klady, na některých vystoupeních, by si diváci zasloužili zaplatit za to, že to tam vydrželi až do konce. Není divu, že když za měsíc tytéž lidičky někde na výletě "osloví'' plakát - ta a ta SHŠ vás zve na... Tak lidičky řeknou, to už jsme viděli a jdou na koupaliště - lhostejno, že teď tam vystupuje někdo jiný a lepší....



Jak má vypadat "profesionální'' skupina aneb profíkem za půl roku.

Zkrátka šermířsky slabé (úděsné, hrozné, defektní) skupiny šermu stahují sebou i ostatní a divák, který se dvakrát v sezóně "spálí'', pak již nechce "investovat'' do dalších pokusů - vystoupení.
Některé úděsné skupiny si částečně uvědomují, že na to "nemají'', ale místo, aby se zlepšili v tom, co nejvíce potřebují (šerm,scénář), tak raději investují do okázalého kostýmu, zbroje a image...Na vylepšení zbroje a kostýmu stačí peníze a na vylepšení image je zapotřebí:

A) Dát si do názvu např. profesionální.

B) Musíte odjet (např.vlakem) šermovat do nějakého starobylého evropského města, tam na náměstí vybírat za šermířské ukázky do klobouku a vzápětí si můžete napsat : skupina vystupující v zahraničí...

C) Chcete ještě víc? Musíte se protlačit - dostat do komparsu při natáčení nějakého histor. filmu. Vůbec nevadí, že jste s týdenního natáčení jen dvě vteřiny na plátně, jako malá tečka v 300 členném davu, běhajícím sem tam do stráně. Směle si můžete dát do propagačních materiálů, na plakáty : skupina spolupracuje s filmaři...., podíleli jsme se na natáčení...

D) Poslední důležitá známka "profíka'' je, že musí svým chováním dávat najevo svoji nadřazenost nad ostatními šermíři. Vždy se kamarádit se "sobě rovnými borci", v žadném případě se neúčastní přehlídek, festivalů a dalších akcí, kde vystupují i jiné skupiny šermu - je to pod jejich úroveň a také by se mohlo prozradit, že vlastně tak hvězdní nejsou (jenom mají strýčka na Barandově apod.) a celá jejich bublina by mohla prasknout. Jestliže se již z řad "řadových'' šermířů najdou lidé, kteří vám toto "žerou'', je dobré pro získání dalších "příznivců'' svému okolí naznačovat, že máte "v pácu nějakej dobrej kšeft" a že vaši noví známí se v tom "svezou" s vámi a uvidíte, jak budou příznivci (vaší skupiny) přibývat.

Takto bych mohl psát ještě dlouho, ale myslím, že to pro začátek stačí


Obyčejný divák tyto reklamní triky "zbaští'' a vidí, že si opět (pravděpodobnost 1 : 10) "naběhl'', neboť i tato profesionální skupina je špatná - výsledek? Řekne si, jak potom musí vypadat amatérská skupina - fuj to musí být hnus! A opět naštvaně odchází na koupaliště, neboť nevyhodí 20 - 300 Kč oknem.
Chtěl bych říci, že tady jsou i kvalitní opravdové profesionální skupiny, ale není jich mnoho a zpravidla je od póvlu dle plakátu nepoznáte. Zato při vystoupení je poznáte hned po první minutě jejich programu, my šermíři ano, ale obyčejný divák..... Možná byste se mě chtěli zeptat, kam bych chtěl, aby patřila Novica ?




Budoucnost - plány - sny

Mé přání - sen je, aby Novica byla finančně nezávislá, dobře vybavená společnost, s dokonalým zázemím (šermírna, doprava apod.), která produkuje všestranně připravené šermíře - bojovníky, o které je ve "světě'' velký zájem, kteří jsou schopni tvrdě, bezpečně a spolehlivě předvádět šerm, boj všemi chladnými a střelnými zbraněmi (včetně "drobné'' kaskadéřiny) a to jak ve scénáři (při běžných) vystoupeních, tak v bitvách, i při filmovém natáčení a v neposlední řadě, aby nikdy nezapoměli na to, že jsou sami sobě kamarády, a přes ošklivý zevnějšek všech Novičáků, nikdy nezapoměli na to, že to jsou lidé (většina).
Lidé v tom nejčistším slova smyslu...
A jestli ne, tak je z nich udělám !

Když tak přemýšlím o tom, co jsem právě teď napsal, tak bych řekl, že nás čeká ještě pořádný kus práce! Nu což - co by to bylo za život, kdybychom se nesnažili, splnit si své sny....Vzhůru do boje! A když nedojdeme na konec cesty .....umřít vestoje, padnout na štít !
Tak, jak je u nás v Novice zvykem.





Když jsme u těch mistrů, učitelů a hvězd z našeho šermířského nebe - myslím, že by vám (mistři) neuškodilo slézti z těch "božských oblak'' k nám, obyčejným smrtelníkům.
Bez ohledu na vaše šermířské umění (jsem příliš špatný šermíř a nemohu váš um posoudit), ale co mohu posoudit, je vesměs nafoukané, nadřazené chování, které vzbuzuje u normálních lidí vzdor a nechuť ke spolupráci - slušně řečeno.

Dovolte na závěr jeden citát, jak já chápu umění - šermířské :
"Šermířské umění je nekonečná jeskyně s velmi malým vchodem a úzkou, nekonečně se trychtýřovitě rozšiřující chodbou.... A čím je člověk dále od vchodu stává se pokornější, neboť na něj dopadá tíha vědomí, že za svůj krátký život není v jeho silách dojít až na konec."

Mám bohužel pocit, že až na malé vyjímky, většina našich "mistrů'' a šermířských hvězd zakopla hned u vchodu jeskyně o šutr a z obavy před ušlapáním ostatními kolegy jen hlasitě řvou. Přesto všechno se najdou ještě hloupější, kteří jim to "žerou"...a klaní se, lezou do zadku !
Optimisté - doufejte, že se mýlím!

Zpět k našemu "vítěznému'' vystoupení na "Budyni".
Takovýchto chyb jsme měli mnoho, ale zdá se, že zůstaly bez povšimnutí. Když jsme u těch chyb - vítězný souboj z Točníku ( sekyry Jéňa a Vejce ) - v závěru došlo k chybě a kluci poslední čtvrtinu souboje také improvizovali........Po každém souboji se do mikrofonu porotci vyjadřovali, k našim soubojům neměli žádné připomínky. Snad jen konferenciér pochyboval o našem duševním zdraví.

Na podzim roku 2001 se objeví problém s prostorem na trénování - jako na potvoru, když jsem si vytyčili nejvíce práce, jsme přinuceni odejít z naší staré zlaté sokolovny a nemáme kde trénovat. Narychlo sháníme tělocvičnu, bohužel všechny tělocvičny jsou zadané a tak Novica trénuje jen 2 x týdně (4 h.), což je žalostně málo. Při jednáních se starostou nám radnice vychází vstříc a je nám poskytnut dočasný "azyl'' v prostorách bývalé továrny. Máme k disposici sálek o cca 400 m2, což nám velmi vyhovuje. Starosto a zastupitelé (Nov.Města n./Met.) díky. Od nového roku se rozjíždějí tréninky.



Stránky se aktualizují a ještě nejsou celé diky za pochopení.